Autocamping Výr

Národní park Podyjí je ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině. Na rakouské straně na něj navazuje Nationalpark Thayatal, se kterým vytváří přeshraniční bilaterální chráněné území. Jedná se o nejmenší národní park na území České republiky.

Národní park Podyjí se vyznačuje mimořádnými scenériemi, tvořenými pestrou mozaikou skalních amfiteátrů a srázných stěn, meandry, rozsáhlými suťovými poli a těžko prostupnými stržemi, ale i nivními loukami podél Dyje a prosluněnými lesostepmi s pestrými koberci teplomilných rostlin.

Pro území je charakteristická mimořádná rozmanitost vyskytujících se živočišných a rostlinných druhů a jejich vysoká koncentrace na relativně malé ploše. Významná druhová pestrost rostlin a živočichů je podmíněná polohou chráněného území na rozhraní dvou biogeografických soustav.

Sealsfieldův kámen je vyhlídková skála na vrcholu skalní stěny nad údolím Dyje nalézající se asi 4 km jihozápadně od okresního města Znojmo.

Z vyhlídkové skály je krásný výhled do údolí Dyje na Býčí skálu na jedné straně a na vyhlídku Králův stolec na druhé straně. Vyhlídka byla pojmenována na počest spisovatele Charlese Sealsfielda (1793 - 1864), který se narodil v nedaleké vsi Popice.

Není bez zajímavosti, že ve 20. století si vodohospodáři pohrávali s myšlenkou výstavby šedesátimetrové hráze právě zde u Býčí skály. Proponované vodní dílo by zatopilo dyjské údolí od Sealsfieldova kamene přes proslulý ostroh Šobes až po rakouský Hardek.

Jedná se o příkrý suťový svah s množstvím podzemních puklinových prostor vzniklých posunem nestabilních skalních bloků. V důsledku zvláštního mikroklimatu se v podzemí vytváří koncem zimy ledová výzdoba, která v některých letech zde vydrží až do pozdního jara. V okolí vchodů těchto puklin vzniklo společenstvo chladnomilných a stínomilných druhů rostlin a živočichů. V podzemních prostorách žije nejméně 17 druhů netopýrů. Z vyhlídky nad jeskyněmi u obelisku pohledy do hlubokého údolí Dyje a protější svah lesního komplexu Braitavy.

Havranické vřesoviště je nejrozsáhlejší vřesoviště v NP Podyjí. Nachází se mezi obcí Havraníky a vesnicí Popice asi 4 km jihozápadně od Znojma. Vřesoviště je na mírně zvlněném žulovém vrcholku

Ve vřesovišti převládají keříčkovité formace vřesu a kručinky chlupaté. Na vřesovišti hnízdí dudek chocholatý a vyskytují se mnohé vzácné duhy hmyzu, jako je například kudlanka nábožná.

Oblast vřesoviště byla zařazena do I. zóny Národního parku a procházka touto lokalitou je možná pouze po značených cestách. Do oblasti vřesoviště se můžeme podívat také na kole, prochází tudy značená cyklistická trasa, vedoucí jihozápadním směrem ze Znojma.

Jedna z nejtajemnější podyjských studánek je opředená řadou pověstí. Podle jedné z nich měla víla Samaritánka léčit vodou poutníky od různých nemocí a zachránit i řadu místních před morovou nákazou. Dnešní stavba nad pramenem vznikla v 19. století. Nejsnáze se k ní lidé dostanou z Hradiště po cestě kolem hřbitova a takzvaných oveček dlouhou alejí. Zpět do Znojma se pak mohou vrátit například Granickým údolím.

Další zajímavostí je sto padsát let stará lípa na Samaritánce, která se účastnila soutěže Strom roku.

Nachází se na výrazném ostrohu nad řekou Dyjí na konci vzdutí Znojemské přehrady.

Jedná se o dřevěný vyhlídkový altán se zábradlím. Z něho se naskýtá krásný pohled jak proti toku směrem k masívu Býčí skály, tak směrem ke Znojmu. Byl vybudován ve dvacátých letech minulého století, kdy z něho byl vidět romantický Trauznický (Čekanovský) mlýn s jezy a dalšími přilehlými budovami. Ty však v šedesátých letech zatopily vody Znojemské přehrady.

Vyhlídkové místo dostalo svůj název podle pověsti, že zde měl mít odpočinkové místo a pozorovatelnu polský král Jan III. Sobieski, když v roce 1683 spěchal na pomoc tureckými vojsky obležené Vídni.

Kolem vyhlídky prochází zeleně značená turistická cesta, která vede z Gránického údolí přes Hradiště a dále pak pokračuje na Andělský mlýn zpět do Znojma.